2017
24/11 2017
Milí, dnes je mi už docela dost let 49 roků.... Prostě tu padesátku totál ignoruji, úspěšně, už několik let. Od pondělí do včerejška jsem byla spolu s Liduškou z Opuštěné kočky Polička na ochytovém kurzu v Brně, abychom nadále mohly pokračovat coby útulek.
Co mi to přineslo? Krom toho, že jsem se snažila veškeré informace vstřebat a uchovat, tak akorát to, že jsem nevyspalá, bolí mne hlava, mám o mnoho tisíc míň v peněžence, ale mám "papír na firmu":¨)
Manžel to s kočičkami doma zvládnul výborně, naučila jsem se i něco nového, což není nikdy na škodu, ale jsem ráda, že už jsem doma.
Když jsem večer obírala maso z vařeného kuřete, říkala jsem si, že jsem jak papiňák- ale opravdu netuším, jestli "mladá generace" ví, co je Papiňák....
Takže jsem si říkala, že si založím "blog". Evidentně jsem si to samé říkala někdy v pravěku, páč to po mně chtělo jméno, pak heslo atp...... Pravěk fajn, ale já si prostě všechno nepamatuji.
Takže přidávám sem to akutní, co se mi dnes večer honí hlavou a evidentně se mi plno věcí bude honit hlavou dál....tak to sem zase někdy vložím.
Můžu mluvit s kým chci, ale u nás, "na dědině" až tolik lidí není, a já to nemám až tak dál kam ventilovat, tak - prosím - buďte shovívaví. Jsem obstarožní dáma (která se ale sem tam cítí na dvacítku), kerá by byla moc ráda, kdyby se alespoň zlomek jejích starostí nějak dotknul mladého českého osazenstva. A navíc si nemyslím, že všechno je aplikovatelné jen na kočky.
Obecně - jsme lidi, máme se víc jak dobře (však si vezměte, co jídla se vyhazuje z obchodních domů a podobně)....
Jsme lidi - a lidi by se měli starat nejen sami o sebe, ale i o zvířata a přírodu. O to, co po jejich generaci zbyde ganeraci další. A další... Kdyby se před námi nikdo nestaral, tak bycho TEĎ např. neměli lesy. Chceš les? Vysaď stromky. - Tvoje děti resp. vnoučata budou mít LES - tedy krajnu či dříví či majetek.
Myslíš jen sám na sebe? Jak chceš - ale komunitě - lidstvu - jsi celkem na obtíž. Jsi sice jedinec, ale když nedáš vůbec nic celku, pak jen obtěžuješ..... a proto:
"Milí, dnes je mi 54 let..... spoustu let, kdy mi je "49".... Nechci zatím vůbec vzít věk "padesát" na vědomí, i když to zní divně. Necítím se na padesát a víc. Někdy tak na třicet, někdy na sto.... Ale jako ženě je mi "padesátka" tolik vzdálená:(
Zkoušela jsem se připojit na "blog", bezvýsledně, pořád mi to hlásí nějaké kravinky:(
Lidi, je mi nějak ouvej. Ze všeho. Nejsem úplně normální ženská. Navíc nejsem ani normální "kočkobába". Jo, dýchala bych za kočičky, co mám doma, ale na druhou stranu vím, ba jsem si jistá, že víc jak 99 % opuštěných koček nejsem schopná pomoci. Ale nejsem ani schopná vymýtit snad sto podivných věcí, co podporují přemnožení a tím pádem svým způsobem i týrání koček.
Absolutně nemohu souhlasit s "krmičkami", tedy s lidmi (v absolutní míře ženami), kdo chodí s kastrůlky a jiným náčiním den co den krmit toulavé kočky, aniž by tyto krmené kočky nechávaly(i) kastrovat - nemyslím kocoury, to je trochu jiná oblast, ale hlavně kočky.
Je to docela blbý, když sama zachraňuji resp. se snažím zachraňovat kdejakou kočičku.... jenže když se plachá a venkovní kočičí stvoření krmí, pak samice - tedy kočky "matky" mají dost sil zabřeznout a vyvést mláďata. A kam tohle vede? K další a další populaci plachých koček, které dál a dál rodí....
Vím, zní to krutě, bezohledně, ale nevidím jiné cesty, než dávat kastrovat minimálně samičí pohlaví a - zejména - volně žijící kočky nekrmit. Bez krmení přežije málokterá kočka.
S krmením přežije hodně. Jo, zní to pěkně - krmíš, malá koťátka nestrádají, přežijí...a dál????? Kdo se bude starat o nové jedince, kteří se, samozřejmě, budou dál množit, protože je dostatek potravy. Netvrdím, že správné a vhodné potravy, ale evidentně dostatečné.... Z kolonie o pěti kočkách je za dva roky neuvěřitelné množství koček, pak "krmička" přestane fungovat a místo toho, aby bylo tzv. "v úzkých" pět koček, jich je najednou přes padesát. Víc jak padesát jedinců trpí hlady, protože nedostanou misku prapodviné polívky s kolínkama, kolkolem dokola žádná myš k chycení, příjdou nemoce a kočky houfně hynou.
Lidi, šmarjá, když chcete přikrmovat venkovní kočičky, vezměte na vědomí, že nekrmíte jen ty, co vidíte, ale několik budoucích pokolení. Prostě bez kastrací to absolutně nemá cenu!!!!
Krmte, ale ve spolulráci s nejbližším útulkem, který by Vám měl dát radu, jak dál postupovat. Můžete se domluvit na odchytu koček a jejich následné kastraci a opětovnému vypuštění kastrovaných koček na svou lakolaitu.
Byť to zní šíleně krutě, tak krmení nekastrovaných koček jen přispěje k dalšímu utrpení. Utrpení mláďat, která se krmené plaché venkovní kočce díky Vašemu krmení narodí, která díky Vašemu krmení přežijí - a pak? Pak co? Krmili jste 20 koček a během pár měsíců jich je šedesát. Stále máte dost peněz na kočičí polívky? Stále máte dost sil na spousty krabiček a jiných krmících nádob? Jak myslíte, za dva roky už ty nádoby neuvezete ani v autě. Kočky se tak pomnoží, že Vám na polívkové krmení nebudou stačit peníze. Budete jen přihlížet, že k miskám chodí míň a míň koček. Proč? Protože zatím pořád a ještě Matka Příroda funguje. Kde se co moc přemnoží, hodí tzv. granát - tedy nějakou jo fujtajbl chorobu a počet kočet výrazným způsobem zredukuje. Co to je? Prostě většina kočiček umře. Ne bezbolestně, ale obvykle v dost velkých bolestech kočičky poumírají, v zákrytu, neviditelné, ani je nenajdete....
Ne vždycky je pomoc to pravé, co daný druh požaduje.
Takže - jestli chcete pomoct kočkám - nekrmte, nedáte-li alespoň samice kastorvat.
Nekrmte, pokud si nemůžete mláďata vzít a najít jim domovy (a že se opravdu dokážou rozmnožit!!!)
Krmte jen v případě, že kočičím holkám zajistíte kastraci. Pak je vše podle mne OK. Nezajistíte sice rvačky mezi kocoury, ale kolonie koček se nebudou rapidně rozrůstat. A že byste měly (vy krmičky) strach, že kočky vymřou? Tak to opravdu nehrozí. Bohužel, mezi námi žije obrovská spousta nekastrovaných kočičích holčiček, které "díru" v koťatech dokážou zaplácnout, že byste se divily... Nebo divili?
Neberte to jako útok PROTI kočkám. Naopak! Čím menší bude populace, tím lépe se o každou kočičku postaráme.
A každá kočička - kocourek jsou super bytosti. Bytosti mezi nebem a zemí. Bytosti, které nám dokážou velmi zpříjemnit život. Dokážou pochytat nebezpečné hlodavce a uchránit naše obydlí, byť by nebezpečným hlodavcem měla být hračka v podobě třeba myšky.
Kočky byly průvodcem života člověka a nejen, že mu zpříjemňovaly život svou přítomností, ale tím, že hubily hlodavce, člověku dávaly bezpečí a život....
Kočce jako takové jsme coby lidstvo mnohé vděčni a je jen a jen na nás, jak to bude dál. Mor teoreticky není, ale je spousta chorob, před kterými nás naši kočičí miláčkové mohou uchránit. Proč my nejsme schopni uchránit je před sebou samým a před námi? Dejte své kočky kastrovat a nezvětšujte pole nekastrovanýczh bezprizorních jedinců.
Stále se nějakým způsobem hlásíme k Západu, jejich filozofii, demokracii.... U nás - v našich končinách - kočka nikdy nebyla - na rozdíl od psa - jatečným zvířetem. Vždy to byla ochránkyně obydlí, protože pokud dokázala držet myši v uctivé vzdálenosti od chalupy, držela i lidi v chalupě naživu - měli co jíst. Pokud zklamala, myšli sežraly obylí a lidi opravdu neměli dát co do hrnce a umírali hlady.
Mějte vždy na paměti, že po dlouhá statisíciletí si člověk kočky vážil, držel si ji u obydlí, aby sám přežil.
Mějte vždy na paměti, že týrání (mezi něž patří i hladovění) je týrání zvířete s následným trestem.
Mějte vždy na paměti, že jste povinni se o živého tvora adekvátně postarat a že týrání je trestným činem.
Mějte vždy na paměti, že topit a jinak ukracovat život nechtěným koťatům je trestný čin.
Mějte vždy na paměti, že kočka, kterou vlastníte, Vás miluje, byť si to třeba nezasloužíte.
Mějte vždy na paměti, že já sice nejsem zákon, jsem pomalá, postarší, ale co se týká krutostí - NESPÍM. Naše zákony znají postihy. Já znám svoje typy postihů - a ne že by se Vám líbily. Nevyhrožuji. Konstatuji. Vím.
Víte?
24/10 2017
Milí, je to pořád stejné - ještě stále funguji na stránkách kockysobe.estranky.cz a dále pak stránky Kočky sobě na FB.
Nemám zatím stále dostatek času psát, ale určitě jednou k tomu dojde - a pokud to takto půjde dál, budu psát velmi brzy, mám všeho plnou hlavu.....
Pořád je to stejné - práce s kočičkami, kterých je pořád hodně, navíc mnoho z nich je už dost starých a ke všemu přibyla loňská plachá koťata.... a navíc ke všemu přibyla letošní koťata od Valinky a pak "lesní koťátka", z nichž malinká Bobinka je stále plachá....
Vaše Eva
20/4 2017
Milí, ještě stále funguji na stránkách kockysobe.estranky.cz a dále pak stránky Kočky sobě na FB.
Nemám zatím stále dostatek času psát, ale určitě jednou k tomu dojde.
Pořád je to stejné - práce s kočičkami, kterých je pořád hodně, navíc mnoho z nich je už dost starých a ke všemu přibyla loňská plachá koťata.....
Vaše Eva
