kočičí přání
Kočičí maminka Bětuška se nějakým způsobem ocitla v teletníku, už si vůbec nevzpomíná, kdy a jak k tomu došlo. Někdo ji krmil, někdo odháněl, někdo honil a někdo usiloval o život její i jejich dětí. Častokrát o děti přišla. Teď už je z ní spokojená maminka, která se vzorně starala a stále stará nejen o vlastní děti, ale i o koťátka pro ni cizí. Ráda se nechá pohladit, ráda papá, ráda spinká. A naštěstí už spinká spánkem klidným. Ví, že je v bezpečí, ví, že nikdo neublíží jejím dětem. Ví, že dostane jídlo, pohlazení, nastaví záda k podrbání a učesání, popovídá si, je to miláček všech miláčků. Přesto jsou okamžiky, kdy demonstrativně kousne ruku, která ji hladí. To si vzpomene na tu, která jí ubližovala. Je to už dlouho, co je z ní spokojená kočička, přesto jsou i nadále okamžiky, kdy si vzpomene. Vzpomene na nebezpečí, které jí hrozilo. Vzpomene na všechny hrůzy, které prožila a přežila. Kočka není vůbec hloupá, naopak. Přála bych všem kočičkám a kočičím maminkám, aby měly bezstarostný spánek. Aby se nemusely bát o životy svých dětí a oživote vlastní. Snad jednou, někdy k tomu dojde.
21/9 Eva