kočky sobě

Květen byl uzavřen odjezdem maminek a koťátek z veteriny. Včera odpoledne jsem je naložila do dvou přepravek a vydali se na cestu.... Paní Eva, která se o ně odteď bude starat, říkala, že dojeli v pořádku, jsou ubytovaní a že mi napíše více...

Malá andulátka a přivandrovalečci mají blinkavku, dostávají antibiotika, injekce proti blinkání, některá jsou podkožně zavodňována. Stále jsou malá, a urputné zvracení dokáže kotě natolik dehydrovat, že by nepřežilo:(

Byla jsem u  paní doktorky s Kvíkou, pořád se neví, co jí je. NĚCO ji bolí, ale nemůžeme přijít na to, CO.

V pátek odešla do nového domova malinká Laura, dnes ji půjdu navštívit.

Snad červen přežijeme relativně ve zdraví, zatím se opatrujte všichni, kdož sem zavítáte:)

1/6 Eva

takhle se mají Doubek (Lance) s Brambůrkou (Lentilkou)

a tohle jsou maminky a koťátka v sobotu před cestou k Evě Š.

obě se střídají v péči o koťátka, obě kojí...

takhle se rozdováděl Šimonek. Někdy je z něj zase mladý a hravý kocourek, jindy spící starší kocouřík:) Rýmička ho ale trápí stále. Určitě by mu pomohl Wobenzym, ale cokoliv dávat Šimonkovi do papulky je když ne o ruku, tak o prsty určitě! Strašně nerad polyká tabletky:( O kapání do očí nemluvě, ale už si i zvyká, jen mastičku mu tam vpravit nedokážu.

malá "chlupatá rajčátka", u maminky mourinky vykukuje Ájíček

Berenička, veliká kočičí slečna, miluje krabice a čím menší krabička, tím lépe:)

Doubek - Lance se zabydlel a je z něho patřičně hrdý kocourek. Však má být na co hrdý, je překrásný a navíc úžasně milý.

Tohle bylo přechodné ubytování kočiček na veterině...

Dětičky se v novém domově zabydlely, mají se dobře. A právě tohle je cíl veškerého mého snažení - pomoci nechtěným a opuštěným kočičkám a najít jim bezva domovy, kde je budou milovat, řádně se o ně postarají a kočičky budou žít tak, jak si zaslouží...

Jsem poněkud zadumaná, občas mě to chtě nechtě vezme....mám toho fakticky moc, jsem hodně unavená, některé dny víc, některé míň...nejhorší je, když někdo moc stůně nebo jich marodí víc. Kromě toho, že je to časově, fyzicky a finančně náročné, ukrádá mi to psychickou pohodu, protože prostě mám strach:( Většinou se ve filmech a mezi lidem dělá z takových "kočkobab" legrace a jsou terčem mnoha vtipů. Možná, že bych se před lety taky podivovala, jak někdo může žít takhle s kočkami a pro ně...jednak je to moje povaha, která je záhadně "pomáhací", ale hlavně je to seznámení se s kočičkami a poznání jejich bídy a utrpení. To je hlavní hnací motor pro překonávání všech překážek. Já vím, že bídně u nás žije mnoho tvorů...vezmu-li to z pohledu domácích mazlíčků, pak nejobvyklejšími a nejoblíbenějšími jsou psi a kočky. Naštěstí díky tomu, že jsme národ pejskařů, je o pejsky celkem postaráno, rozhodně pokud města budují útulky, pak psí... Kočičky jsou na tom daleko hůř. Samozřejmě, že život zvířat tzv.hospodářských (i když pes je tam započítáván také), tedy krav, prasat, drůbeže, a pod. je většinou hrozný.( podívejte se na www.ohz.cz) . Je to v nás každém, jak se postaví k životu, a že tady na světě nejsme zase nijak dlouho, ale dokud budou lidé, kteří jsou ochotni za něco bojovat, kterým není lhostejná bída a utrpení zvířat, snad se vše začne obracet k lepšímu. Moc bych si to přála, protože člověk je tvor šíleně bezohledný, sebestředný, prostě někdy úplně a naprosto hrozný... Mně spousta lidí říká, proč to všechno dělám, že to stejně nezměním, že všechny kočky nezachráním...to vím, ale kdyby se každý vzdával předem, aniž by cokoliv zkusil, tak nenastane žádný pokrok. Ať každý udělá i minimální posun vpřed a malinké skutky dobra. Nemusí si hned brát domů zatoulaného pejska. Může začít už jen změnou pohledu na svůj vlastní postoj k Životu. Může změnit stravování. Může opravdu a promyšleně třídit odpad, šetřit vodu, může pomáhat někomu, kdo potřebuje, budovat webové stránky, může poslat i korunu na účet lidem, jako jsem já, tedy "prdloušům", co se opravdu snaží... Pokud ale bude někdo posílat peníze, ať se prvně přesvědčí, na jakou věc a komu jsou určené. Podvodníci jsou totiž všude a nic jim není svaté:(. Já se věnuji pomoci kočkám, nezastírám, že na světě je bídy, opravdové bídy moc a moc. Někdo mi může vmést do tváře, proč se nestarám o děti v Africe a opečovávám kočky... Nejsem natolik statečná, abych odjela na nějaké mise. Pokud mohu, solidním sdružením sem tam nějakou korunkou přispěju, a i tak si vždycky přeju, aby ty penízky opravdu došly tam, kam mají... Jojo, dumám nad nesmrtelností brouka:), jsem prostě tak naladěna. Patrně mě rozhodil pořad o pokusných zvířatech, o aroganci úředníků i člověka jako takového, o omlouvání týraní jako prostředku nesmírně medicínsky či jinak důležitého... Nakonec, když se nad tím fakt zamyslíte, tak zjistíte, že jako vždy nejde o nic menšího, než jsou peníze...prostě furt je to o penězích. Sem tam o lidech a jejich přístupu a myšlení.

Přeju všem, kdo sem záhadně zabrousí, ať mají myšlení lehké a jasné a ať jednají v souladu se svým svědomím.

2/6 Eva

Šimonek dnes opakovaně blinkal, asi se nakazil od koťat, jela jsem s ním na veterinu do Chocně, dostal injekci, zítra jdeme na další. Byl tu fajn pá a zamluvil si Kvartíka a jednu černou holčičku. Včera jsem navštívila Lauru, je v pohodě, trošku ještě napjatá, ale fajn. Krásně se o ni paní stará, bude se míit, holčička malá,. dobře.

Koťátka se začínají pouštět mezi dospělce, snad se brzy začlení, v pokojíku už dělala děsný ale fakt děsný binec.

6/6 Eva

Procházela jsem inzeráty - a udělalo se mi smutno. Tolik moc koťátek hledá domovy:( Nechápu lidi, co dobrovolně množí kočičky, když jich tolik moc potřebuje domovy. Proč to dělají? Z radosti z kotíků - a pak kam s nimi? Z nedbalosti, z čistého přesvědčení jak moc je kastrace proti přírodě? Ze škudlilství, aby neplatili? Ještě větší smutek na mě padá, když čtu, že všichni je nabízejí v šesti týdnech jako naprosto soběstačné a samostané kočičky. Taková zhovadilost! Kotě potřebuje mámu hodně dlouho, bez ní je bezradné, smutné, ve stresu. Proč to, herdek, dělají?! Když vidím svoje mimina, jak moc jsou zranitelná, jak křehká je hranice mezi bytím a nebytím - vždyť opravdu stačí "obyčejné blinkání" a kotě během pár hodin  umírá....jenže všude je přetlak - holt umřelo, vezmeme další....a zase další a pořád dokola:(( Copak to nejsou živé bytosti?! Takhle ať si nabízí hadříky, ne živé tvory a tvorečky. Nebo ty inzeráty - čekáme miminko, kočka musí pryč....Proč?!?!? Nikdy kočka dítě nezalehne, malinké nepoškrábe a větší nepoškrábe bezdůvodně. Toxoplazmóza? Ať umývají zeleninu a nejí syrové či tepelně špatně opracované maso. Červíci? Odčervovat,... nevidím naprosto ani jeden důvod, aby se lidi, čekající přírůstek do rodiny, zbavili kočky! To ji nemohou mít dostatečně rádi a hlavně musí být velmi neinformovaní - tudíž totál zabedněnci. Je mi moc a moc smutno, až tak, že nemám žádný elán cokoliv dělat, úplně jako by mi to vysálo energii... Asi jsem až moc přecitlivělá, ale kdo by nebyl, kdyby se roky staral o vyhozené, nechtěné tvorečky, kdo by nebyl, kdyby ponocoval, se strachem lítal k veterináři, kdo by nebyl, kdyby nepochoval tak nemocné kočičky, že neměly šanci přežít. Kdo by nebyl, kdyby neměl cit... Muž mi stále tluče do hlavy, ať koukám s kočkama něco dělat, že jich je doma moc, ať si nemyslím, že zachráním všechny kočky, ať jsem "normální" jako ostaní. Patrně důležité je slůvko NORMÁLNÍ. Co je být normální? Normální je to, že vím o tom, že se někde trápí odložené kotě a bude dlouho umírat a já udělám jediné - řeknu hmm a tím to končí? Normální je zavírat oči před trápením se živých tvorů? Normální je sednout na kanape a dumat, kdo vyhraje formule? Pro většinu obyvatel asi ano. Bohužel. Ale proč? Proč jsou lidi tolik materialističtí a tolik sobečtí? Kdyby nebylo pár "bláznů", nezachrání se ani jeden život kočičí, ani jedna duše člověčí. Nemůžeme přirovnávat naši zem k Číně a pobným zemím, kde se zvířaty zachází nám naprosto nepochopitelným způsobem, my žijeme tady a jsme povinni se postarat o důstojné životy nás všech - lidí a zvířat. Bohužel není v naší zemi tolik zvykem přispívat charitativním zařízením, a když už, pak to jsou většinou nadace pro lidi. Ano, je potřebné postarat se o bezmocné, slabé lidi. Ale tato problematika je dost dobře zabezpečena. Trochu lidi koukají smutnýma očima na psí útulky a tu a tam nějakou korunku věnují. Na kočičky je to opravdu moc málo korunek, protože našemu psímu národu je vštípeno, že kočka je nějaký odpad, zvíře, které je špinavé, nemocné a má se o sebe postarat samo. Jenže kočky nejsou zvířata volně žijící, jsou to domestikovaní tvorové, úzce spjati s životem u člověka, jsou na nás závislí a my jsme povinni se o ně postarat. Sci fi seriály jsou o budoucnosti lidstva jak poznává vesmír. Do sci fi by spíš patřily seriály o tom, jak se lidé starají o lidi jiné, o pejsky, kočičky, o přírodu, o pohodu hospodářských zvířat... Moc bych si přála, aby budoucí pokolení trochu prozřela a všechny dluhy, které děláme my, splatila. Kočka si to zaslouží! Neznám důstojnější, krásnější a přehlíženější, pokořenější domestikované zvíře, které je průvodcem člověka.

7/6 Eva

Mám nějakou dumavou, nezlobte se. S Šimonkem dojíždím na injekce, včera jsem brala i Fran, již třetí týden má takový divný průjem, je to dlouho slabší kočička, nevím, co jí chybí. Taky Ondrášek tak divně dýchal, ale má to všechno "v nose", asi stále pozůstatky pitomé rýmy. Dneska jsem měla ráno divný telefonát, paní chtěla kotě pro kočičku sousedů na chalupě. Že kočičce kotě umřelo a ona je smutná, i rychle jsem v hlavě promítala, kde by bylo malé kotě...a mezitím jsem mluvila...jo, kotě by se tam mělo dobře, tam se mají kočky dobře, pořád mají kočky, teď měli i dva kocoury, jednoho zajelo auto, druhý se ztratil, i víří mi v hlavě kolotoč - proč měla kočka jen jedno kotě, ano, někdy se stane, že porodí opravdu jedno, ale nebylo jich původně víc a neudělalo se to, co se "normálně dělá" - tedy nezabila se další? A proč mají pořád nějaké kočky, proč taková fluktuace? A než jsem se stačila zeptat, paní asi vycítila mou nerozhodnost a byla rozhodná dost za nás obě, takže se rychle rozloučila se slovy, že se teda obrátí na veterinu na útulek... Další telefonát byl jiný, koťata přišla o mámu, jsou jim dva týdny...a zase se rozjel kolotoč telefonátů a sms, aby se našla kojící kočka a já nepřidělávala starosti naší staré Andulce. Když Eva Š. odpověděla, že je vezme, byla jsem moc ráda - a za chvíli další telefon. Majitel se omlouval, kočce před odchodem do práce neumožnil vstup do domu k dětem a ona pak den a noc nebyla nikde...ale už je zpět. Ptám se na počet koťa - dvě "mezi námi, bylo jich víc, ale znáte to...", pravil majitel. Na dotaz kastrace - "jojo, půjde, ale chtěl jsem, ať má jednou koťatan. Minulá byla na kastraci před nimi a byla taková ukňouraná. Je to lepší, když se kastruje až po nich". Opět jedna z "logik".

Šimonek mi udělal radost, konečně dnes jedl, dal si granulky i vařenýho králíka. Už jsem měla starosti, zase zhubnul, vlastně 3 dny nic nejedl... Koťátka lítají po celém bytě, jsou hrozně čiperná, Kvartík obzvlášť a navíc se zamiloval do mého muže, takže se chodí mazlinkovat a hrát si:)

Je to neposeda:)

Malá Lillifee

9/6 Eva

Červen plyne stále jako voda, nic moc nového se dnes nestalo, zase jsem byla s Šimonkem na veterině, doplatila kastraci pondělní kočičky, koupila dietní konzervičky a granulky, pak jsme zajeli ještě pro maso k uvaření - což mi připomíná, že ho budu muset jít vypnout - a dát kočičkám a hlavně Šimonkovi najíst. On se určitě těší, ti malincí prťouskové určitě taky. Jsou čiperní, poletují po celém bytě, a když malinká Lillifee trénuje "velkou zlou kočku", tak to je obrázek přímo přenádherný. Chtěla jsem fotit, ale už si fotoaparát zapínal blesk, a nechci zbytečně miminkům blikat do oček, takže asi opravdu až o víkendu - včera bylo úplně pod mrakem, protože pršelo...

Mějte se, lidičky, zatím pěkně a prosím, napište mi sem už někdo komentář:)))

10/6 Eva

Odmlčela jsem se, skolila mě angína:(

V neděli 14.4. odjela Madlenka do nového domova

Tady je na klíně nového páníčka

a tady si hraje

Kvartík byl tento týden nemocný, ale už je dobře. Sice dál bere ATB, ale je opět hravý, jí, pije, blbe, mluví - prostě Kvartík:))

Najdu-li jí nějaký domov nebo zůstane u nás, ještě opravdu nevím, jediné, co je zatím možné, je nastěhovat ji do kanceláře teletníku, jinak jsem nic nenašla:(

Tohle je Ady, dvanáctiletý peršan, který nemohl dál žít u svého páníčka, nová rodina měla alergii....pomohla jsem mu najít domov tady ve Svitavách, snad se brzy zabydlí a bude v pořádku. Dnes nějak trucoval a nechtěl papat.

20/6 Eva

V neděli 21.6.2009 odešla do nového domova kočička Noira, šla k mladým manželům tady ve Svitavách:)

25/6