ČERVENEC 2009
Dobrý den všem....omlouvám se za odmlku, prostě a jednoduše nestíhám:(
Andulátka, tedy Madlenka, Kvartík, Noira i Grace mají všechna nový domov. Přivandrovalečci - Motýlek, Lillifee a Miki jsou stále doma. K nim přibyly Blechy - Tečka a Čárka a dnes dorazili Kosí bratři.... Musela se zřídit nová základna pro kotíky v nouzi, bez domova atp. , kde je t.č. 8 koťátek. Prostě a jednoduše, kotíci se valí ze všech stran, praskám ve švech i jinde (dneska s hlavou před bouřkou) a mám v péči přes padesát kočiček...
Dám sem fotky, ale teď už musím končit, muž chce jít spát.....
14/7
malá Lillifee
a Motýlek
po bouřce 14/7
Perlička - v "odloučeném depozitu"
Kamilka
Soptík
Kubíček - bohužel, v ranních hodinách 20.7.2009 zemřel. Podlehl infekci, kterou si donesli s sebou z klece, teď bojuje i Lionek a další...
Borisek
Lionek
Tygřík Ferdík
Honzíček
Krémový kocourek - Lolek
červený kocourek - Bolek
modrý kocourek - Jolek
Tři kluci - "kosí bratři"
15/7
Podle všech svých příznaků se blížím zvolna ke konci sil, krom návalu kotíků odevšad se vynořují další a další komplikace a já mám dobrou náladu, až moc....ta předchází vždycky takovému mírnému zhroucení se, kdy se stáhnu do sebe a dumám a smutním:(
Takhle spinkala koťátka včera v podvečer, kdy jsem k nim dovezla další odloženečky mramorovaná kočičí holčička, dvouměsíční - Barunka a její černá sestřička Verunka Někdo holčičky vyhodil. Jak a kam nevím, každopádně se náhle objevily včera ráno v jednom obchodě s pečivem. Zanechal-li je tam někdo nebo přišly samy za vůní a do tepla (po velké bouřce a vlhké chladné noci) se už nedozvím. Ať tak či onak je to veliká necitelnost lidí, kteří takové mrně dokáží vyhodit. A pak se dostala "chlapovi do klece" ...:( Perlička je velmi mazlivá, paní Renatě, která se o kotíky stará, se neustále otírá o co může Malý Borisek. Je opravdu malinký, necelé půlkilo, jsou to jen kostičky a dlouhé husté jemné chloupky. Je to můj veliký oblíbenec. Vidíte, jak je drobounký? Kubíček začal blinkat, včera s ním a Boriskem jsme byly s paní Renatou u veta na injekcích, jenže Kubíčkovi je stále špatně, musíme na další injekce, vezmu i Boriska a Lionka. Vypadá to, že se mezi kotíky rozlézá nějaká viroza, není divu, někteří přišli nemocní a ti další byli na pokraji nemoci - a jelikož takového "školkové" shromáždění má úskalí právě ve výměně vzájemných virů a bacilů, znamená to většinou onemocnění ne jednoho či dvou, ale všech. Tomu se nevyhne žádný útulek, bohužel. Je to na houby, to ano, ale nemám místa, kam jednotlivě příchozí kotíky umístit. S tím bojuju už roky, ale - nejsou lidi:( Navíc pobyt většiny z nich v "kleci" nebo voliéře nebo co to je byl docela dlouhý - tam se tělíčko snaží přežít. A potom, když má relativně vše, co potřebuje, si ta malá tělíčka "dovolí" ten luxus omarodí... Jako u lidí, když jsou nuceni něco dělat a pracovat a být stále ve stresu, nijak moc nemarodí a potom, kdy nastane relativní klid, se hroutí a nemocemi... Doufám, že to nebude nic vážného a všichni zvládnou nemoc rychle. Nicméně je nutné počítat s každou možností, takové půlkilové tělíčko dokáže odejít během pár dnů i hodin.... Nechci malovat čerta na zeď, ani omylem, trvám na tom, že kotíci to zvládnou. Jenže když se člověk pohybuje v kočičím světě nějaký ten pátek a setkává se se vším, dokáže se pak obávat i maličkostí - které jsou často startérem pěkných průšvihů. A když párkrát za život pohřbíte milované kočičky a koťátečka - nepřeju to nikomu:(.... Colettka doma se stále chystá k porodu, už nějak dlouho:), ale aspoň dále nabírají miminka i ona nějaké síly. Byla dlouho špatná, málo jedla, miminka skoro nerostla, bříško bylo pořád placaté. ˇAž poslední týden začala pěkně jíst, bříško jí narostlo hooodně moc, ale hubená je dále, kostičky z ní trčí... Byla chudák, týraná - no, nebudu se rozpakovat - parchanty. Ani už nevím, jestli jsem o tom tady psala, ani se nechci vracet...potřebuje moooře lásky a ujišťování, že je vše v pořádku, člověk musí být ve střehu - někdy totiž zaútočí bez varovných signálů. Nejvíc si rozumí s mou dcerou, ta s ní tráví nejvíce času. A když Colettka zaútočí, San'da ani nestáhne ruku - mami, ona neublíží, to dělá jen tak...tak jsem taky jednou nestáhla ruku. Pravda, neprocvakla kůži, ale kousla si pěkně:) Jenže jí všechno odpouštím, je to malá dušička plná zmatků. Trochu máme obavy - já i dcera, jak zvládne porod a jak zvládne koťata. Někdy šelma ve stresu svoje potomstvo zadáví nebo i sežere, nakolik bude v klidu a pohodě teprve uvidíme. 16/7 Eva Nebyly pěkné dny, u kotíků v odloučeném depozitu se rozmohla nemoc, kterou si donesli nejspíš už s sebou z klece. V ranních hodinách zemřel Kubíček. Lionek bojuje. Nemocná jsou i ostatní koťátka, ale ta vypadají mnohem lépe, než tito dva kluci. Kubíčka jsem si vzala odpoledne domů, noc byla krušná, moc jsem brečela, člověk je náhle tak bezmocný..... Přes všechny trampoty, které teď mám jsem slíbila vzít ještě další kotíky, ale víc opravdu nebudu moct. Do odloučeného depozita nemůžu dát nic a náš byt praská ve švech. 20/7 Eva 21/7 Eva Tady je Colettka 21/7 odpoledne
dnešní noc narozdíl od předchozí byla radostná. Colettka úspěšně porodila 5 koťátek, 3 kočičky a 2 kocourky, 76 - 96 gramů. Naštěstí všechno vypadá dobře, z Colettky je úžasná hodná maminka, koťátka sají, spinkají, vypadají moc dobře.
Tady unavená, ale statečná a hodňoučká
První holčička - Cornelie Druhá holčička - Caliope Třetí holčička - Carmen Elektra Kluci jsou druhý a třetí zprava - Jů a Hele (teda zatím) 
Bohužel doma začala také kalamita s nemocemi, Bolek, Lolek a Julek poblinkávali hned po příchodu, teď ale Lolek a Julek zvracejí hodně, i Andulka je nemocná, malá Lillifee, Motýlek, Tečka i Čárka, Joeynka, Bětulka, Středeček, James, Samantha...buď mají blinkavku nebo jakousi pšíkavou a okatou...změny počasí nejsou fajn ani pro kočičky... Colettka měla večer teplotu, včera špatně jedla, po poradě s vetem i jí byla nasazena antibiotika. A v odloučeném depozitu koťátka marodí dál, Lionek se pomalilinku lepší, zato hodně zle je teď Verunce, špatně je už i Honzíčkovi a Soptíkovi. Všechno si donesli z klece, Lída z Poličky si brala v neděli 6 - a už to u ní propuká také. Jedná se ale o hodně vážné onemocnění, však chudáček Kubíček nepřežil, mám velký strach, abych si tento typ nedonesla domů - i přes maximální opatrnost a desinfekci je možné všechno, ale potřebují mě oboje kočičky.... Paní Renata se o 9 koťátek velice obětavě stará, dělá jim, co jim na očích vidí, ale i tak není jisté, zda to všechna koťátka zvládnou. Ani nechci domýšlet, jaká hrůza by byla, kdyby se to zavleklo k nám:(
Dala jsem do úvodu prosbu. Opravdu už nám dochází vše, co se kupí jsou další kotíci a dluhy:( Pokud sem zajde někdo, kdo by mi mohl pomoci, uvítám konzervy, granulky, pelíšky, hračky, vše, co kočičky a koťátka potřebují. I korunky, nakupovat jídlo a platit veterinu se musí stále....
Děkuji
Eva 23/7
Jen krátce....stojí to za houby. V neděli večer zemřel malinký chlapeček Colettky, nechtěl a nechtěl jíst. I když dostal zylexis, i když jsem se snažila do něj nacpat mlíčko, nebylo to nic platné.
Moc se během nedělního odpoledne a následně večera zhoršily moje blešky - Tečka a Čárka, s dcerou jsme s nimi jely do Chocně, ať někdy člověk dělá co dělá, je to málo a Čárka, nádherná, mazlivá kočička včera odpoledne zemřela. Tečka stále bojuje..... Je mi moc a moc smutno, tak strašně jsem nechtěla žádná úmrtí:(
28/7 Eva
Smutek provází smutek další, obavy, strach, nevyspání, vyčerpání, bojuju, ale asi úplně zbytečně, Smrt je mocný nepřítel. Včera zemřel přenádherný, něžný a mazlivý kocourek Loleček. Ráno na veterině, v poledne lítám domů, to jsem ty nejhorší marody trošku napojila stříkačkou, dala Calopet...Loleček ležel na gauči a pěkně se na mě díval...a po práci příjdu a chudinka leží na zemi v kuchyni natažený a jen něco zabroukal...asi pozdravil, že jsem přišla, a pak už na veterinu nedojel živý. Mě to tak strašně moc bolí, vyberečla jsem potoky vody, jsem na pokraji všech sil, a mám tak hrozný strach... Tyhle smrtelné infekce jsou hrozné.... Člověk se snaží pomoct, ale jak nemám nově příchozí kam dát, nemám nikoho, kdo by si je k sobě 3 - 4 týdny vzal, tak je to hazard.. Vím, větčina by venku umřela jen tak, někteří to měli "spočítané" a i už měli naplánovaný styl usmrcení, já jim dávám alespoň šanci, ALE! Ale už nemůžu dát ani tu šanci. S každým kotíkem odchází kus mě. Strašně moc to bolí, prvně člověk lítá a snaží se, aby dostali maximum všeho - léků, péče, lásky, a pak je, i když s láskou, jen otírám a hladím a balím do košilek k pohřbení. Copak tohle je fér?!?!!!
Kdo přežije, přežije. Ale domů minimálně rok nevezmu nikoho. Nemohu. Nemohu sama a nemohu ani kvůli nutné karanténě. Tihle zabíjáci přežívají v prostředí hrozně dlouho. A můžu desinfikovat jak blbá, jsou furt.
Mám největší strach o koťátka a pak slabší kočičky. Ty, které jsou chronicky nemocné a oslabené, ty, které pro svou vlastní nemoc nemohly být očkovány.
Všem, kdo sem zavítají, děkuji a prosím, nezlobte se, asi budu "aktualizovat" méně často. Dělá mi to hrozné problémy o odchodu mých dětí psát...
31/7 Eva
